Málokterá oblast našich životů je tak plná mýtů a polopravd
jako oblast stravování. Pojďme se
podívat na nejoblíbenější z těchto mýtů.- Mýtus 1: To, co jím nemá co dělat s mými životními problémy a těžkostmi
Co lidé řeší?
. PENÍZE: Ve Finsku proběhl zajímavý
výzkum do kterého se zapojilo 2068 žen a 2 314 mužů. Tento výzkum zjistil,
že obézní ženy s vyšším vzděláním, nebo na střední manažerské pozici mají významně
nižší finanční příjem, než ženy s normální
hmotností na obdobných pozicích. U mužů finský výzkum spojitost mezi nižším
příjmem a obezitou takto zjevně nenašel. Ale přinejmenším u žen platí zjevná
souvislost mezi obezitou a finančním znevýhodněním. Jiný výzkum potvrdil, že osoby obézní jsou
méně často najímány do práce v porovnání s osobami o normální
hmotnosti a jsou neobjektivně hodnoceny jako méně
kvalifikované pro výkon profese . Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) došla k závěru,
že obézní lidé mají nižší mzdy oproti osobám se zdravou hmotností až o 18% .
SEX: Agentura STEM/MARK oslovila 1 605 lidí ve věku 35-65 let. Odpovídali na otázky, které souvisely především se spokojeností českých párů s jejich sexuálním životem.Výzkum
ukázal, že nižší sexuální spokojenost párů je závislá na obvodu pasu obou
partnerů. Štíhlejší páry jsou sexuálně spokojenější. Dokázala to série výzkumů,
které mimo jiné zjistily, že průměrný obvod pasu u žen je 84,2 cm, u mužů 95,5
cm. Průměrný počet souloží je osm do měsíce.
TIP! Sepište si všechny problémy, které
aktuálně řešíte. A zamyslete se, které z nich přímo, nebo nepřímo
souvisejí s palivem, které do sebe čerpáte, fyzickou kondicí, náladou,
zdravotním stavem apod..
- Mýtus 2 : To, co se píše a říká o jídle je založeno na vědeckých faktech
Kdo pamatuje Pepka námořníka?
Jeho dobrodružství a víru ve špenát coby superzdroj železa. Byla to kreslená postavička Pepka námořníka, kdo do
lidového povědomí vytesal vzkaz: “ Špenát
= železo.“ Fakt je ten, že v jednom
kilogramu špenátu najdeme asi 50 mg železa. Škoda, že jsme neměli kreslený
seriál o bílých fazolkách, protože v kilogramu bílých fazolí najdeme 76 mg
železa. Trhákem by pak byl večerníček o mořských řasách, protože kilogram
těchto potvůrek obsahuje i 530 mg železa.
Pepkův špenát z těch srovnání
nevychází úplně špatně, ale zase takový superzdroj železa to není.
A nebo si vezměte žlutý kyselý
citrón. Každý po něm sáhneme, když se o nás pokouší chřipka. I malé dítě řekne,
že přeci obsahuje vitamín C. A je to pravda! Citrón o hmotnosti 100 g obsahuje
asi 40 mg vitamínu C. Ale jaksi nám uniká, že třeba stejné množství šípku, nebo
černého rybízu nám dá 200 mg vitamínu C.
80% toho, co se traduje a píše o jídle
a potravinách jsou Pepkoviny. Úplné nepravdy to nejsou. Ale realita je přeci
jen jinde. Týká se to i zdánlivě
seriosně vypadajících publikací, či televizních pořadů.
Nadto většina hodnověrných
výzkumů v oblasti stravování má i kvalitní protivýzkumy.
Nakonec je zapotřebí každou
„pravdu“ a doporučení ozkoušet na vlastní kůži. Otestovat si, jak to doopravdy
funguje.
TIP! Zkuste se, dříve než
usednete k talíři, zamyslet proč
vlastně jíte to, co jíte. Který Pepek námořník vám to doporučil. Jste to, co
jíte. Proč ale jíte to, co jíte?
- Mýtus 3: Potraviny v superkarmetu jsou nezdravé, snad i jedovaté
Občas si lidé rádi povídají o „zaručeně
jedovatých potravinách“. Tuto sezónu letí pšenice a lepek. Pryč s nimi! Dočetl jsem se, že konzumace
pšenice (lepku) způsobuje depresi.
Asi, snad a neověřeně. V minulosti
cejch „zaručeně jedovaté potraviny“ neslo mléko a mléčné výrobky. Svého času mělo nevalnou
pověst máslo. Dnes se „mírné množství“
másla, či sádla doporučuje jako tělu prospěšné
.
Nerad hraji hru na „jedovaté
potraviny ze supermarketu“. Titul „zaručeně jedovatá potravina“ si zaslouží jedině
potravina prošlá, plesnivá, kontaminovaná salmonelou, či jinými bakteriemi, obsahující
toxiny, či patogeny. A tyto potraviny se většinou
do obchodní sítě nedostávají. Dozor nad bezpečností potravin u nás mají
Krajské hygienické stanice, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Česká
obchodní inspekce, Státní veterinární správa. Proto tvrdím, že u nás téměř není „jedovatých“ potravin.
Mediálně známá výživová odbornice
v jakémsi rozhovoru řekla, že nejzdravější potravinou ze supermarketu je
dřevěné prkénko na krájení zeleniny. Jde
samozřejmě o nesmysl, který sedne do politické objednávky na „zlé zahraniční
řetězce“ a „hodné české ekologické zemědělce“.
Zdraví prospěšné, kvalitní potraviny dnes koupíme i v běžných
obchodních řetězcích. Pokud víme kam sáhnout a z čeho vybírat,
najdeme, co potřebujeme. Sám jsem na pečlivě vybraných, ale běžně dostupných,
potravinách z „řetězců“ shodil 30 kg hmotnosti a po dvaceti letech konzumace
kortikoidů se vyhrabal z astmatu. „Léčivé potraviny“ máme na dosah
ruky. Lze být zdravý a výkonný na
potravinách z Tesca, Makra, Kauflandu, Billy, Coopu, Globusu, Penny Marketu,
Intersparu, Lidlu apod..
Pokud se opravdu bojíte
„jedovatých potravin“, tak nakupujte jídlo z různých zdrojů.
Něco si nakupte z řetězců,
něco od farmářů, něco si sami vypěstujte, něco dovezte ze zahraničí (třeba
italské víno), něco kupte u místních řezníků a pekařů, něco na sobotním trhu.
TIP: Přendejte, dřív než usednete k talíři, obsah lednice na
stůl a zkuste roztřídit potraviny, které vlastníte podle toho, kde jste je
koupili. Z kolika směrů k vám proudí „chléb náš vezdejší“?
- Mýtus 4: Je jedno, co jíte a jak žijete! Děda snídal uzené, pil kořalku, kouřil a dožil se sta let ve zdraví!
A já jen dodávám, že taky celý
život dělal rukama, vstával v pět ráno, v zimě štípal dříví na dvorku.
Vy velmi pravděpodobně celý den sedíte nahrbení před monitorem počítače, dýcháte
klimatizovaný vzduch a jste vystaveni v nebývalé míře elektrosmogu
(počítače, mobily, elektrospotřebiče).
Co fungovalo dědovi před padesáti
lety, nebude velmi pravděpodobně fungovat vám. Žijete úplně jinak. Současné
potraviny se nedají srovnávat co do složení, technologií výroby, obsahu živin
s potravinami před padesáti lety.
TIP:
Než usednete k talíři, napište si na list papíru, co všechno
v oblasti stravování jste převzali (záměrně, či nezáměrně) od svých
předků. Červeně si zakroužkujte převzaté návyky, které vám pravděpodobně
poškozují zdraví.
Tento mýtus obvykle šíří lidé,
kteří na to šli špatně a jejich úsilí selhalo. Lidé, kteří se snažili o změnu
podle knížky, kterou dostali k Vánocům. A ono to, bohužel, podle knížky moc
nefunguje. Lidé, kteří se snažili o změnu a nevěděli, že je zapotřebí celý
proces sledovat a průběžně korigovat podle výsledků speciálních přístrojových
měření (např. procenta tuku, vody, svalů, bazálního metabolismu).
Rýpnu si do
lékařů. Často za mnou přicházejí klienti s tím, že jim lékař doporučil
shodit kila. A vždy se ptám:“No a změřil
vám pak doktor kolik energie máte mít? Přeci, abyste mohl zhubnout, musíte
vědět, kolik energie denně sníst.“ V 90% případů obvodní lékaři
nedisponují potřebnými přístroji a pacientům strategicky důležité informace nedávají.
Takže, těžko se zlobit na hubnoucí nadšence, že nesledují svůj pokrok/nepokrok
na přístrojích, když jim k tomu nepomůžou ani lékaři.
Přesto většina
lepších fitness center a výživových poradců potřebné přístroje vlastní a za pár
korun se lze nechat přeměřit. Hned vidíme, jak se mění nejen naše hmotnost, ale
především bazální metabolismus (pálíme více/méně), jak se mění množství tuku
v našem těle, či množství svalů, kolik energie denně máme sníst. Osobně se
nechávám měřit na velmi dobrém přístroji jednou měsíčně.
Mýtus o nekonečně těžkém hubnutí a zdravější
životosprávě šíří lidé, kteří zanedbali práci na psychice a věnovali se pouze
tělu a jídlu. A zase na jejich obranu řekněme, že
profesionální propojení práce s tělem i myslí nabízí jen několik pracovišť
v ČR.
TIP: Pusťte k vodě šikanu sebe sama. Vytvořte si ze zdravější životosprávy a hubnutí vzrušující cestu
sebepoznání, restartu vlastní síly a hledání radosti a lásky. Protože Lao-c ´ věděl o čem mluvil, když řekl: “Člověk, který stojí na špičkách, nemůže
stát dlouho.“
Mgr. Robert Stuchlík
– somatický
kouč, výživový poradce, lektor 
Žádné komentáře:
Okomentovat